Čtení v Daguerru obrazom

Deň májový, dvadsiaty tretí, daguerrový.

V rannom zhone mi napadla myšlienka uverejnenia inteligentného postu na sociálne siete. Nehanbím sa za to. Zároveň som ale nevedela vymyslieť nič, čo by sa vošlo do požadovaného formátu, a tak píšem túto správu, aby som neprítomným sprostredkovala ešte dostatočne emočne nabitú reportáž. Fotky nabudúce.

Poetka (Silvia Kaščáková)

Poetka

Viem, že nedostanem viac.
Z odrobín som rýchlo zamiesila na chlieb
a dvere nezatváram.
Hoci na jednom verši, budem sa držať tu.

S búrkou a o svetle stolnej lampy

Je nedeľa večer a práve pracujeme na plagátoch na štvrtkové čtení. Klasicky nestíhame, Petr hľadá inšpiráciu na kreslenie a Ivana sa niekam stratila, preto sú mnou napísané texty tak krivé. Cítim však, že je potrebné dodať odvahy váhavým návštevníkom Víta Slívy a Silvie Kaščákovej spomienkou na jeho poéziu, ktorú sme tento týždeň čítali. 

Odkouzlená poezie aneb "Bílé" není tak docela "na bielom"

Poetická zkušenost I: fenomenologie a pragmatismus při interpretaci díla Márie Ferenčuhové

Situace: Čtení poezie Márie Ferenčuhové s plánovanou následnou diskusí: „udalosť je o tom, že si dopredu ... prečítame nejaké texty a potom sa o nich pobavíme. Následne bude ... čítanie s autormi toho, čo sme čítali a diskusia“ (pozvánka na akci, Facebook). „Následne“ znamenalo následující týden, takže na akci, která byla předmětem tohoto pozorování, ještě Mária Ferenčuhová přítomna nebyla. Pouze diskutující – zájemci o literaturu a poezii.

Scéna před čtením:

V salonku už sedělo několik lidí. Rezervovány byly oba stoly, což znamenalo celou místnost pro asi deset pohodlně sedících. Jediné spojení se „světem venku“ poskytoval průchod do kavárny, který ovšem nebyl opatřen dveřmi ani závěsem, takže k nám po celou dobu pronikal ruch večerního života. Na stole byly bez většího řádu rozloženy tři básnické sbírky v originálních vazbách i podobě několika černobílých, po kancelářsku sešitých kopiích. Pavel, jeden z organizátorů akce, měl před sebou štos s poznámkami, po kterých střídavě těkal očima, a střídavě se rozhlížel ke vchodu do místnosti po dalších příchozích. Ve vzduchu visel živý neklid.

Během příštích dvaceti minut se zaplní ještě pět židlí, takže je nás v místnosti celkem devět. Když se usadí poslední příchozí, Pavel dá zdvihnutím svých poznámek do výše očí jednoznačný pokyn, že sezení lze považovat za zahájené.

Keď umrú vinníci tvojich pochybností

Aby ste zistili, kto je Silvia Kaščáková, uverejňujeme s jej dovolením pár textov. 
Pre vašu jarnú jar. 

Keď umrú vinníci tvojich pochybností,
nezmenší sa tvoja vina.
Societa bohorovných zasadne a bez otázky za teba položí
život Spasiteľa.
Dáš si do vázy zelenú ratolesť a ďalej budeš váhať,
či predsa len nebude lepšie, ak zostaneš smrteľný.

A želáme si dobrú noc, aj keď sme zlí, ba práve preto.
Mať živý sen o láske je pokánie hriešnikov.
Prebúdzanie nepozná realitu sna, záclonám chýba ornament,
nemáme kam schovať pravdu.
Vo chvíli premenenia sa môžeš obzrieť alebo rozhodnúť.

Režimy vnímania: medzi kanálmi

Tesla nebo Orava. Pootočili jste knoflíkem a obraz se rozpustil v černobílé zrnění. Televizní reproduktory analogově zašuměly. Pootočili jste znovu a obraz opět zhoustl. Jiný obraz. Zvuk se prskavě ustálil. 

Když jsem byl dítě, měl jsem tohle zrnění rád, představoval jsem, že tak nějak musí vypadat vesmír, když se na něj podíváte zblízka. Občas jsem si knoflíky otáčel jen tak pro radost.